Hezký pondělní večer!
Dnes jsme zvládli první dva koncerty, první pro školy, druhý v domově seniorů...
Dnes jsme zvládli první dva koncerty, první pro školy, druhý v domově seniorů...
Přivstali jsme si, abychom stihli přijet včas do školy v Konolfingenu. Z autobusu jsme vynosili nástroje, stojany, kabely, reprobedny, noty, cédéčka a sebe do prvního patra školy, kde nás čekala aula s pěknou akustikou, skoro ani ta aparatura nebyla potřeba... Ale aspoň jsme si vyzkoušeli všechno zapojit, zprovoznit, rozbalit, což určitě do konce zájezdu dotáhneme k dokonalosti :)
Koncertovali jsme lehce přes hodinku před dětským publikem smíšeného věku. Markéta již tradičně uváděla ve švýcarské němčině, což je pro průměrného Čecha nepochopitelný výkon... pár odvážlivců z publika zodpovědělo otázky na hlavní město naší země, nebo si vyzkoušelo několik zapeklitých slov v češtině. Ale úplně všichni malí diváci - i páni učitelé - si s námi zazpívali refrény písniček "Samohlásky" a "Žížaly". To jsme ale ještě nevěděli, že nás po konci koncertu čeká překvapení... Sboreček z místní školy si pro nás připravil světový hit "Sedí muška na stěně", a to v němčině a i češtině (prý tento song ovládají i francouzsky a anglicky)! No a potom už jsme opět napěchovali autobus a vrátili se nahoru na Oberwaldský kopec, abychom tu snědli oběd - hamburgerové karbanátky se salátem, fazolovými lusky a opečenými brambory...
Dlouho jsme se ale nahoře neohřáli a spěchali jsme do Huttwilu, kde jsme zastavili u domova seniorů, vyložili jsme mini verzi aparatury a i repertoár se pro tuto příležitost obměnil - zpívali a hráli jsme hlavně písně lidové - české, francouzské, italské, švýcarské... Snad jsme s sebou vzali, jako správný Paprsek, i trochu toho sluníčka, jak Markétka říká... Koncert nebyl dlouhý - asi půl hodinky - a tak jsme měli ještě do večera čas se projít po městečku. Několikrát jsme přešli koleje, po nichž frčí přesné švýcarské vlaky, několikrát jsme potkali skupinky Paprsáků před všemi druhy obchodů - jenže nejpopulárnější je tady ve Švýcarsku u Paprsáků vždy jeden, a to obchod s balonky naplněnými héliem... Cestu zpátky měl tedy autobus doslova ulehčenou a i hlasy zezadu z autobusu se vznášely ve šmoulích výšinách. Poslední balonky padly na produkci před chatou, zazněla Barbara/Banana i Malá noční hudba...
No a co nás čeká zítra? Nechte se překvapit :)
Všechny moc zdravím! Krásná reportáž, hned bych jela s vámi
a jestli máte záznam heliového vystoupení, sem s ním 