Den Sedmý
Tento den byl jiný než předešlé. Bledé tváře od rána zdobily okolí svého domu.
V druhé půli dne se z údolí na naše území sjelo velké množství kočárů, z kterých se vyhrnuly stovky bledých tváří.
Nastalo společné vítání a hromadné veselí doprovázené zpěvy a tanci.
Před slunce západem však opět kočáry opustily naše prérie, které následně utichly k večernímu spánku. Bledé tváře splnily svůj slib, zbavit se zlých předmětů, a naše příroda se od včerejšího večera opět probouzí k životu a láká zvířenu svou hojností i rozmanitostí.
Odvážným činem, který byl pro ně velmi bolestný, bledé tváře dokázaly, že jim záleží i na naší existenci a upevnily tak naše přátelství. Jako výraz díků jsem jim darem věnoval košík hub k rychlé přípravě na ohni.
Bledé tváře večer ještě nějaký čas společně sázely na své druhy při plnění různých disciplín, ale již v krátké době nastoupily noční posilující část dne pod ochranou indiánských talismanů.