Sobota - den sedmý

10. září 2017 v 0:05 | AK
Naposled zdravíme ze Švýcarska!

Dnes, jak jsem psal minule, jsme si mohli trochu přispat, snídaně nás čekala v devět hodin. Dopoledne jsme potom trávili tady na chatě, v plánu bylo uklízení, ale s tím to nebylo až tak horké. Raději jsme si prohlédli fotky z koncertů, dokonce i pár videí - máme tady s sebou totiž paparazzi v čele s paní Klipcovou, která na každém koncertě dokumentuje na kameru, abychom měli památku... Ale dnes jsme i viděli, jak se kdo při zpívání a hraní tváříme - no co vám budeme povídat, je to zajímavý studijní materiál...

Po obědě tady na chatě jsme nasedli do autobusu a vyrazili směr hlavní město - Bern. Našim cílem byl domov Mattenhof, který jsme navštívili také už poněkolikáté. Minule se na nás přišel podívat i pan velvyslanec, nejinak tomu bylo i dnes, i když se už stihli na postu vyměnit. Nicméně Paprsek se líbil jemu stejně tak, jako jeho předchůdci, takže dobré jméno jsme snad obhájili :)
Koncert byl tady složen zejména z lidových písniček, došlo i na paprskovsky již legendární směs českých, moravských (těžko říct, zda slezských) a slovenských písní. Při vystoupení se dojaly obě strany v sále, po skončení měli sbormistři plné ruce diváckých rukou. Dostali jsme ještě malé občerstvení před cestou a už jsme spěchali zpět do Oberwaldu.

Jen co jsme dojeli, přenesli jsme cestou pár kusů aparatury do hospůdky, která je kousíček pod naší chatou. Potom rychle navečeřet a spěchat do oné hospůdky. Atmosféra byla opět uvolněná a přátelská, přišlo plno švýcarských známých, Paprsáci si to užívali, ale asi v nich už byla trochu i melancholie, že to je poslední koncert...

Uteklo to rychle, zážitků máme spoustu - a Paprsáci se určitě už těší, až Vám je povědí osobně. Mezitím nás ale čeká zase dlouhá cesta domů a brzké ranní vstávání, abychom se případně vyhli zácpám na dálnicích.
Nebojte se, dáme vědět, jak to s námi vypadá :) Zatím přejeme dobrou noc!
 

Pátek - den šestý

8. září 2017 v 21:33
Pěkný večer z Oberwaldu!

Dnešek byl pro většinu Paprsáků ve znamení jednoho koncertu pro školu a poté procházky po Burgdorfu. Sedm statečných ale právě teď zpívá, nebo dělá podporu v hudebním podniku v Huttwilu...

Ráno jsme zamířili do Langnau, kde Paprsek zpíval poprvé ve své Švýcarské historii. Přijeli jsme ke škole s moderní aulou, vyložili jako vždy vše potřebné, připravili se na koncert a už se začínalo. V průběhu programu přišel na jeviště i šéf úspěšného hokejového klubu z Langnau, aby s námi vyměnil vlaječku klubu za mladoboleslavskou, taky od nás dostal CD a další pozdravy z MB.
Publikum si zpívalo s námi, nejenom švýcarské písničky, ale i celosvětově známé "Hello" od Adele a další... Některé písničky Paprsek ve Švýcarsku provázejí, co si jen vzpomínám, třeba Louenesee, které tento rok zpívá trio Triprs, některé písničky přibývají, tento rok třeba rozesmátá písnička Hippi bus, která koncerty často uzavírá - koneckonců, přijďte si poslechnout na Ozvěny Švýcarska v pátek 15. září do Sboru českých bratří od 17 hodin :)

Z Langnau jsme se vrátili do ferienheimu na oběd, chvilku odpočinku, a potom jsme se rozhodli pro výlet do Burgdorfu, krásného města s dominujícím hradem a starým městem. Počasí nám opět přálo, procházka stála za to. Ale on stojí za to i "obyčejný" výhled z autobusu při cestě - zelené louky, kopečky, spousta krav, dřevěná stará stavení, občas kukuřičná pole, když se počasí usmyslí, tak u výhled na Alpy - prostě krása.

Někteří z Paprsáků s námi do Burgdorfu ale nejeli - zvláště kapela KAFE, která má dnes ještě jednu "povinnost", jelikož hraje v městečku Huttwilu v Yorkshire pubu. Další tři z největších Paprsáků je jeli podpořit, nejen z publika, ale i v několika písničkách i svými hlasy. Je tu určitě zajímavá zkušenost a příležitost si takhle zahrát zase pro jiný druh publika :)

Na chatě se ostatní mezitím pomalu ukládají k odpočinku, kreslí se do kroniky, píše se blog...
No a zítra si můžeme lehce přispat, hurá!!! :)
Tak zase příště!

Čtvrtek - den pátý

7. září 2017 v 23:05 | AK
Hezký večer ze Švýcar!

Dnešní den utekl, ani nevíme jak... Ráno proběhlo už klasicky, budíček obstarávají písničky z nového CD Zick Zack, které Paprsek nahrává vždy pro zájezd do Švýcarska. Stačí pustit přes mini repráček a slyši to celá chata - stěny jsou tenké, aspoň pro účely budíčku je to výhoda.
No a potom snídaně, nalodění do autobusu a odjezd, tentokrát směr Langenthal. Dnes jsme všechny potřebné věci nosili jen jednou, jelikož jsme měli dva koncerty v té samé škole - velké budově s typickými malbami, výjevy s hudebními nástroji, ale i s pracujícím lidem... Časově si je netroufnu zařadit, to nechám na znalcích - tipněte si v galerii ;)
První koncert, s trochu ranní náladou, ale přesto povedený, potom oběd, který nám servírovali přímo žáci v učebně s výhledem na vitríny s vycpanými zvířaty a různými nástroji pro biologii a fyziku.
Po obědě jen chvilička oddechu a hned zpět o čtyři patra výše do auly a další koncert, tentokrát byli žáci už spíše studenti. Na pódiu se po doporučení od sbormistrů všichni usmívali, možná to bylo i tím, že už nebylo ráno, nebo prostě tím, že si to chtěli Paprsáci užít. Vpředu před sborem se se sóly vystřídali "nejzasloužilejší" zpěváci, kteří tu letos jsou - Verča, Míša, Fiori, Honza, Martin, Michal... Ale jinak vpředu statečně stojí dvě nejmenší Paprsačky zájezdu - Kája a Eliška. Prostě celá partička, když se do toho opře, tak to stojí za to :)

Po odpoledním koncertě jsme se vydali do města, projít uličky, objevit, co se kde dá... Bylo zase krásně, tentokrát se ovšem nikomu zřejmě nepodařilo objevit stánek s balónky plněnými héliem, tak jsme se vraceli bez šmoulích zpěvů.
No a večer už nás čekala švýcarská specialita - rozpékaný sýr raclette s různými přílohami - taková večeře je náročná na elektrický proud, ale přes menší komplikace s prodlužovačkami se vše povedlo.
No a my se můžeme těšit na zítřek!
 


Středa - den čtvrtý

6. září 2017 v 23:56 | AK
A další den je za námi!

Dnes jsme toho opět stihli dost a dost :)
Ráno jsme opět vstávali se slepicemi, nasnídat a hurá do autobusu. Cesta nebyla dlouhá, přejeli jsme do městečka Huttwil, zastavili jsme před jednou z místních škol. V prvním patře nás čekal hudební sál, bohatě vybavený bicími nástroji, klavírem... prostě mohlo by tu hrát několik kapel najednou. Paprsek má aspoň tříčlennou kapelku, což má v menších místnostech své výhody :)
Na koncert padly specifické požadavky - co nejvíce českých písní, moc nemluvit a nedělat soutěže - nu což, přizpůsobil se repertoár, jelikož toho Paprsáci zvládají spoustu - a pan učitel byl spokojen... Děti v obecenstvu pozorně natahovaly uši a děti a mladice a mladíci na jevišti protahovali hlasivky, podle pana Klipce i Markétky tak krásně, že se až na jevišti dojali :)

Po dopoledním koncertě jsme se navrátili na kopec k chatě, pochutnali si na obědě a o něco později vyrazili na blízký, o něco vyšší kopec, cestou jsme potkali krávy, udělali nespočet fotek v nejrůznějších pozicích a někteří odvážlivci zkoušeli napětí a proud švýcarských ohradníků. Všichni bez újmy!

K večeru jsme zamířili do hospůdky v Tannhuseru, ve které vládne ruka poctivé Švýcarky Heidi, Markétčiny kamarádky... A vládne tam úspěšně, je to taky již jedna z tradičních zastávek, pověstná řízkem s hranolkami a dalšími dobrotami. Přinesli jsme tedy opět mini verzi nástrojů, znovu si pochutnali a na chvilku jsme se odebrali do podkroví, aby do místnosti, ve které jsme zpívali, mohli přijít hosté. Mnoho z nich byli kamarádi a kamarádky Markéty z té doby, kdy bydlela právě tady ve Švýcarsku - mužský sbor a plno dalších.
V hospůdce byla krásná, pozitivní atmosféra, Paprsáci si to užívali, rozvlnili se i s celým stavením. V dřevěném sále to znělo a publikum se taky připojilo svými hlasy na místní písničky.
Přišlo několik přídavků a potom velké loučení a odjezd už za tmy do ferienheimu... A zítra pokračujeme, žádné vyspávání! Čeká nás Langenthal!
Tak dobrou noc! :)

Úterý - den třetí

5. září 2017 v 23:39 | AK
Hezký večer!

Opět se hlasí Paprsek ze Švýcarska, tentokrát už celá chata spí, ale zpravodajství je potřeba!

Dnes jsme opět zvládli dva koncerty... První z nich byl v nám již dobře známém kostele v Oberdiessbachu, který má nejen krásný, převážně dřevěný interiér, ale taky skvělou akustiku. Tam se to zpívá a hraje samo! Všechno jsme tedy připravili ke koncertu, naše tempo a efektivita stavění aparátu se postupně vylepšuje, a pak už se kostel začal plnit studenty z místní školy, věku převážně pubertálního, což bylo při produkci znát. Zazněly písně od těch, věnovaných nejmenším, přes místní švýcarské, až po hity zpěváků a zpěvaček jako Céline Dion, Adele a tak dále... Místní drsňáci se asi nad Titanikem nedokázali tolik rozněžnit, proto byli vyzváni k tanci při písni "Tancuj, tancuj, vykrúcaj", a šlo jim to výtečně! Kamarádi v publiku je odměnili rykem a Markétka bublifukem.

Po koncertě jsme byli pozváni za odměnu do školy na oběd, pochutnali jsme si na salátu, špagetách a nakonec přišla "žaluzie" - dezert z listového těsta, na kterém byly vyskládány plátky švestek a jiných ovocí... (Omlouvám se, že to tu místy začíná vypadat jako blog o jídle, jinak to ale nejde)

Následně jsme opět nasedli do autobusu, tentokrát rozpáleného, jelikož bylo přímo opalovací počasí, a projeli jsme se do Eriswilu, dalšího tradičního místa, které obvykle nechybí na našem švýcarském programu. Před tímto domovem seniorů se vždy fotíme - a tradici jsme dodrželi (koneckonců se přesvědčte sami v galerii). Vystupovali jsme na terase, publikum sedělo částečně také venku a zčásti uvnitř, ale díky obrovským otvíracím oknům/dveřím nebyli o nic ochuzeni, někteří se zaposlouchali vskutku důkladně ;)

Chvilku jsme se ještě zdrželi na terase, někteří balili, někteří fotili, někteří cvičili německý jazyk, a pak už jsme se vydali zpět k naší chatě. Před večeří Paprsáci užívali čerstvého vzduchu a vzácného volna u chaty... No a nakonec je nás k dnešnímu večeru o jednoho víc... Jakto? No dorazil Michal v doprovodu svého strýčka, takže zítra bude znít čtvrtý hlas zase o něco silněji! Tak hurá! :)

Pondělí - den druhý

4. září 2017 v 20:38 | AK
Hezký pondělní večer!

Dnes jsme zvládli první dva koncerty, první pro školy, druhý v domově seniorů...

Přivstali jsme si, abychom stihli přijet včas do školy v Konolfingenu. Z autobusu jsme vynosili nástroje, stojany, kabely, reprobedny, noty, cédéčka a sebe do prvního patra školy, kde nás čekala aula s pěknou akustikou, skoro ani ta aparatura nebyla potřeba... Ale aspoň jsme si vyzkoušeli všechno zapojit, zprovoznit, rozbalit, což určitě do konce zájezdu dotáhneme k dokonalosti :)
Koncertovali jsme lehce přes hodinku před dětským publikem smíšeného věku. Markéta již tradičně uváděla ve švýcarské němčině, což je pro průměrného Čecha nepochopitelný výkon... pár odvážlivců z publika zodpovědělo otázky na hlavní město naší země, nebo si vyzkoušelo několik zapeklitých slov v češtině. Ale úplně všichni malí diváci - i páni učitelé - si s námi zazpívali refrény písniček "Samohlásky" a "Žížaly". To jsme ale ještě nevěděli, že nás po konci koncertu čeká překvapení... Sboreček z místní školy si pro nás připravil světový hit "Sedí muška na stěně", a to v němčině a i češtině (prý tento song ovládají i francouzsky a anglicky)! No a potom už jsme opět napěchovali autobus a vrátili se nahoru na Oberwaldský kopec, abychom tu snědli oběd - hamburgerové karbanátky se salátem, fazolovými lusky a opečenými brambory...

Dlouho jsme se ale nahoře neohřáli a spěchali jsme do Huttwilu, kde jsme zastavili u domova seniorů, vyložili jsme mini verzi aparatury a i repertoár se pro tuto příležitost obměnil - zpívali a hráli jsme hlavně písně lidové - české, francouzské, italské, švýcarské... Snad jsme s sebou vzali, jako správný Paprsek, i trochu toho sluníčka, jak Markétka říká... Koncert nebyl dlouhý - asi půl hodinky - a tak jsme měli ještě do večera čas se projít po městečku. Několikrát jsme přešli koleje, po nichž frčí přesné švýcarské vlaky, několikrát jsme potkali skupinky Paprsáků před všemi druhy obchodů - jenže nejpopulárnější je tady ve Švýcarsku u Paprsáků vždy jeden, a to obchod s balonky naplněnými héliem... Cestu zpátky měl tedy autobus doslova ulehčenou a i hlasy zezadu z autobusu se vznášely ve šmoulích výšinách. Poslední balonky padly na produkci před chatou, zazněla Barbara/Banana i Malá noční hudba...

No a co nás čeká zítra? Nechte se překvapit :)

Neděle - den první

3. září 2017 v 22:33 | AK
Milí čtenáři!

Na náš soustředěný blog se netradičně vmísilo zpravodajství ze Švýcarska!
Doufám, že se mi podaří každý den vkládat aspoň krátkou zprávu, někdy třeba i fotodokumentaci, co čas a megabajty dovolí...

Úspěšně jsme se dostali až k našemu ferienheimu v Oberwaldu, cesta probíhala asi takto:

6:24 ráno - po naložení všech kufrů (velikostí často nepřímo úměrných k majitelům) a také obsáhlé aparatury jsme zamávali rozesmutnělým rodičům, které děti opustily nejen na dva týdny v srpnu, ale teď zase na týden - a to dokonce první školní... V autobuse jsme na to ale rychle zapomněli a zamířili na západ...

9:36 - první zastávka - před Rozvadovem, na nám dobře známém místě - u pumpy a "Mekáče", kde nešlo jinak, než okusit místní dobroty, křupavé hranolky a kávy velikosti pivního půllitru... a potkali jsme také korejský symfonický orchestr ve dvou autobusech - spolupráce prozatím nenavázána, pouze mávání...

12:44 - Rasthof Hohenlohe - další zastávka, na záchod jsme se dostali už jen za eura... Autobus se mezitím proměnil v kino na kolech, hudebně-filmový maraton jsme započali s Meryl Streepovou. A pokračujeme dál...

17:34 - poslední mezizastávka, ještě na německé půdě. Na odpočívadle jsme vyzkoušeli cvičící stroje, abychom protáhli ztuhlá těla z dlouhé cesty... Přihlížejicí nepřijdou zkrátka, procvičí zase bránice. V autobuse pak pokračuje filmová štafeta, blížíme se k hranicím...

20:24 - pan řidič Martin s autobusem prokličkoval prudkými zatáčkami až nahoru na kopec, přivítal nás výhled s měsícem téměř v úplňku, vyložili jsme bagáž, rozebrali si pokoje v dřevěné chatě, která nás hostí už dlouhá léta, stejně jako paní kuchařky, které nám navařily zeleninovou polévku s chlebem. Teď už chata pomalu usíná, já ještě dopisuji poslední věty...

Zítra vstáváme v půl sedmé, abychom stihli náš první koncert - ve škole. Tady ve Švýcarsku mimochodem škola začala už před pár týdny... Po snídani tedy přibalíme batikovaná trička a vyrážíme :)

Dobrou noc!

Ostrov Bajo la Nieve 24.8.

24. srpna 2017 v 10:36
Ostrov pokladů

Zdejší bohatství tomu se zjeví,
kdo mapu pokladu docela zcelí.
Jestli máš pirátů posádku správnou,
rozkryješ pokladu historii dávnou.

Ostrov Tonga, 23. 8.

24. srpna 2017 v 10:33
Ten, kdo nejí pestrou stravu,
pobývat může s námi na ostrovu.
Tady jíme maso lidské,
s námi je vše idylické.

Ač jsme s obavami tento den začínali, nic nenasvědčovalo, že se na ostrově stále kanibalismus provozuje. I počasí přálo našim denním činnostem.

Po obědě jsme obchodovali se zbylými zásobami. Každý si mohl, k již získaným zlaťákům, vydělat drobnými úkoly další mince, za něž si koupil výbavu nebo zásoby, dle vlastního uvážení.

Večer jsme nabídli místním obyvatelům jako náhradu masité stravy naše vnitrozemské perníčky. Každý jsme ozdobili bílkovou polevou 5 kusů. Byly opravdu chutné.
Mezitím se nám v podpalubí naší lodi začali objevovat duchové. Patrně duše sežraných pirátů na tomto ostrově. Naštěstí jsou naše lodě vybavené speciálními zbraněmi. Každý z nás ulovil ve tmě podpalubního skladiště více jak 10 duchů, a tak jsme mohli jít do svých kajut ulehnout ke spánku s vědomím, že už nás žádné hrůzy nebudou rušit.
Poslední kus mapy získali Purple notes.

Už zítra nás snad naše schopnosti a získaná mapa konečně dovede ke ztracenému pokladu!

Ostrov Kauai, 22. 8.

23. srpna 2017 v 11:00
Budiž vítán, kdo si zvířat vážíš,
a poučit se naším životem snažíš.
Ve vodě, ve vzduchu, na louce i v lese,
uvidíš, jaké výhody nám příroda nese.

Dnes dopoledne nám krátký déšť znemožnil hromadné taneční kreace na palubě. Čas v podpalubí jsme využili k dalšímu kultivování zpěvu nebo k výrobě nových talismanů a obrázků. K obědu jsme si pochutnali na pečených bramborech s čerstvým tvarohovým dipem.

Po obědě jsme se vydali na ostrov mezi zvířata, abychom se přiučili jak může přežít vajíčko volný pád ze stromu, jak daleko doskáče žába v kolektivu, jak se balancuje veverce na větvích při obstarávání potravy nebo jak rychle prchá stádo mezi stromy.

Večer byl chladný, ale my jsme si ho při zvířecím bále nádherně užili. DJ pouštěl hudbu jak o život a ještě jsme stihli poměřit síly mezi posádkami. Tento den získala mapu již potřetí posádka Žluté bambitky a nám zbývá dobýt poslední ostrov Tonga. Tady údajně žijí kanibalové, snad se nám podaří jejich chutě ukojit něčím jiným než lidským masem.

Celkově se náš fyzický stav většinou vylepšuje. I když někteří z nás se musí uchýlit k častějšímu odpočinku a nabrání sil v kajutách, aby si jejich bříška odpočinula. Někdy to může být náročností zdejšího terénu a vypjetím sil nebo také zvýšenou konzumací slisovaných a prosolených brambůrků, které jsou na palubě k mání za mrzký peníz.
Strava našeho lodního kuchaře je pestrá a bohatá na vitamíny, přesto si naše plavčice Pavlínka Němcová zranila ruku při práci v lanoví a jiné dva plavčíky postihly kurděje, kdy přišli každý o jeden zub. Konkrétně se jedná o Zuzanku Urbanovou a Majdu Odnohovou. Všichni v čele našeho zdravotníka doufáme, že se vývoj nemoce zastaví nebo aspoň zpomalí. Přispělo k tomu i léčení zoubkovou vílou, které bylo našim postiženým plavčíkům ihned naordinováno.

Hodně zdraví všem.

Kam dál